Pár věcí, které mě s…

V poslední době zažíváme všichni dost napjaté období. Není se čemu divit, venku řádí kurvavirus, na sociálních sítích se z mnoha lidí stávají manipulativní hovada, vedení naší země si s námi povětšinou vytírá půlky a do toho už začínají zase v obchodních domech instalovat vánoční výzdobu, aby nám tu depresi ještě nakopli. Tak jsem si řekl, že se s vámi v odlehčeném tónu podělím o několik poznatků z poslední doby, které mě zaujaly.

V zajetí Facebooku

Už delší dobu jsem si uvědomoval, jak bezmyšlenkovitě hladím telefon a tupě čumím na displej. A pak jsem viděl parádní dokument The Social Dilemma na Netflixu, který defacto říká, že jsme zmanipulované ovce, které se dobrovolně prodávají vyšší nabídce za reklamu a cokoli co děláme, sdílíme a komentujeme nás do tlamy té obludné mašinérie víc a víc zavírá. Tak jsem se rozhodl nebýt potravou v takovém měřítku a dal si tu práci a celý osobní profil smazal na dřen a dal si slib, že už nic osobního přidávat nebudu.

A pak přišel absťák, fakt. Ta možnost sdílet se světem i malé uprdnutí, převratnou myšlenku, která se stejně vytratí jako pára nad hrncem, to je prostě něco, na co jsem si já a pravděpodobně i většina z vás hodně navykli. Ale bojuju dál a daří se, na druhou stranu, pořád tam lezu a hladím, ale ve velmi omezeném režimu.

Popírači a hovada

Už dlouhou dobu mě serou lidi. Abyste mi rozuměli, serou mě lidi, kteří šíří mystifikace, hoaxi a falešné zprávy. Určitě jste narazili na zástup tatarů, kteří bagatelizují současný stav, věří konspiračním teoriím a šíří jakékoli bláboly v jejich smutné nasranosti na to, že tomu vnitřně nechtějí věřit. Já mám kolem sebe několik takových lidí a snažím se je ignorovat, občas je upozorním, ale nemá to moc smysl. Líbí se mi myšlenka, která to do značné míry vysvětluje, tedy že lidé s vyšší inteligencí a moudrostí se snaží být nestraní k jasným názorům, jelikož si uvědomují obě strany mince. Naopak blbci si názor rychle vyberou a hájí ho jako hovnivál svou voňavou kuličku navzdory pádným argumentům a důkazům. Když pak už nemají kam uhnout, otočí o 180 stupňů a stejně důrazně začnou lobovat za totální opak. Tohle je asi nejhorší na sociálních sítích, i blbec s klávesnicí má pocit, že všemu rozumí.

A co na to Češi?

Máme v povaze všechno očůrávat, obcházet a vymýšlet ty nejkreativnější věci, jak obejít různé zákony a nařízení. Je to náš národní sport a jsme v něm rozhodně dobří. Bohužel to pak znamená, že si sereme na vlastní práh a divíme se až když je už pozdě. Já osobně přistupuju ke všemu s respektem, ale s čistou hlavou a věřím, že spousta nařízení má smysl a některé méně, ovšem pokud je někdo chce dodržovat, tak v jeho přítomnosti to budu dělat i já. Na druhou stranu nejsem pedant a když potkám někoho bez roušky, tak ho nebudu lynčovat ani upozorňovat, věřím, že už se k němu ta zpráva o jejich povinném nošení donesla třeba potrubní poštou, když je taková trubka a v centru města ten hard na ksichtu nemá. Ale všeho s mírou.

Jsme v prdeli, říká David Attenborough

Skvělý testament prastarého kmeta dokumentů o naší planetě nedávno zakotvil na Netflixu a musím říct, že od něj to zní opravdu závažně. O co jde? Prostě jsme si posrali životy tím, že jsme zdecimovali přírodu, která nám to s plnou parádou brzo vrátí. Že prý je ještě šance to zvrátit, no to asi je, ale bohužel tu jsou lidi. Ti stejní lidí, kteří by umístili kulku pár centimetrů za čelo každého migranta, který chce přespat pár nocí v místech, kde je domov můj. Prostě by to chtělo více myslet na planetu jako celek a nezametat jen na vlastním prahu.

Ale jedna věc mě zaujala hodně. V přírodě platí, že každý druh ve vhodných podmínkách dosáhne svého maxima co do počtu jedinců. Pak se vždy začne jeho počet redukovat, ať už kvůli predátorům, kteří se díky jeho expanzi přemnožili také, nebo nemoci, případně nedostatku potravy, kterou si sami sežrali. U lidí je zřejmé, že tento kolaps společnosti začíná. Řádí tu nemoci, které se šíří rychlostí čínského Aliexpressu, neplodnost se stává běžnou věcí, lidstvo stárne a díky moderním technologiím a nárokům na kariéru začínáme o rodičovství uvažovat v pozdějším věku. To všechno už jsou jasné signály toho, naše maximum je za rohem a možná se nedočkáme scénáře jako ve filmu Potomci lidí, ale nebudeme od něj příliš daleko.

Máš rád zvířata, žer prasata

Jedno z dalších řešení je podle Davida výrazné omezení spotřeby masa. Jako proč ne, já osobně zvířata rád mám, ale také mám rád maso. Takže jsem se rozhodl, že budu upřednostňovat vepřové před ostatním masem, protože z jednoho čuníka se nají dramaticky větší počet lidí než například z jednoho kuřátka. Člověk musí někde začít a do KFC stejně nechodím.

A co Vy?